Lidské tělo je voda. Tedy alespoň z procentuálně větší části. Objem vody v těle dospělého člověka je až 60 %. K dehydrataci pak dochází, pokud nastane nerovnováha mezi jejím příjmem a výdejem. V létě je snadnější příjem vody kontrolovat, protože se díky horku často dostavuje pocit žízně a chuť se osvěžit. O to nebezpečnější je riziko dehydratace právě v zimě, kde tyto varovné příznaky těla chybí.

Dehydratace pleti

„Dehydratovaná pleť je stav pleti, nikoli její typ,“ říká dermatoterapeutka Mgr. Pavlína Blažek Červenková a pokračuje: „K dehydrataci může dojít u každého typu pleti. Následkem toho je pokožka hodně náchylná k tvorbě vrásek, ale i výsevům kožních projevů, které se často zaměňují za akné, ačkoli jsou následkem dlouhodobé dehydratace a vyžadují časově náročnou rekonvalescenci."

Co pít?

Pitný režim by, co se týče objemu tekutin, měl být po celý rok stejný. V zimních měsících je ale vhodné vyměnit studené nápoje za teplé. Ideální jsou zelené, černé, ovocné i bylinkové čaje, které tělu přinášejí i další benefity mimo zavlažení organismu. Do příjmu tekutin můžete s klidem započítat i polévky. Pitím studených nápojů (i konzumací studeného jídla) v zimě se zbytečně zatěžuje trávení, protože tělo musí vynaložit víc energie, aby se zahřálo. Už je vám jasné, proč jsou chladné země plné tradičních receptů na vydatná mastná jídla a husté polévky? Pít můžete samozřejmě i čistou vodu, jen by její teplota měla odpovídat alespoň té pokojové.

Voda i pro pleť

Vláhu je třeba tělu dodávat i zvenku. „Dalším důležitým pomocníkem pro hydrataci pleti je pravidelné používání hydratačních přípravků, obvykle s kyselinou hyaluronovou, jejíž molekuly jsou na sebe schopny vázat až 1000násobek své hmotnosti,“ uvádí odbornice a pokračuje: „Pozor ale na hydratační denní krémy ve velkých mrazech – mohou v pleti naopak způsobit problémy, jako je pocit vysušené pleti se zarudnutím či jemnými šupinkami.“