Umění vyznat se ve vůních

Vůně mě fascinují od dětství. Neovlivnila mě sice žádná konkrétní vůně jako třeba Christiana Diora a v průběhu života se mi preference vůní značně proměňovaly, což je dost běžný jev. Přesto jsem později začala sama podnikat průzkumné výpravy za vůněmi i do luxusních parfumerií a studovat knížky o parfémech. Když jsem narazila na kurz vonné typologie, rozhodně jsem ho musela zkusit.

Navíc podle popisu to vypadalo na skutečně podrobné a systematické zkoumání nejen vonných kompozic, ale samotných vonných ingrediencí pod odborným vedením zkušené tvůrkyně vůní.

Než se rozhodnete takový kurz absolvovat

Na začátku je dobré si ujasnit, zda je pro vás kurz vhodný. Nejste přecitlivělí na větší množství vůní? Pokud vás rozbolí hlava při návštěvě parfumerie, pak byste takový kurz, kde se čichá k vůním i několik hodin, jen protrpěla a nic by vám nedal. Dopředu si také zjistěte o kurzu co nejvíc detailů. Některé jsou zaměřeny více prakticky, další jsou čistě faktografické a jiné mají trochu ezoterický nádech. Kurzy mohou pořádat i některé značky parfémů - tam je ale riziko, že poznatky nebudou v dostatečně objektivní šíři a zúží se pouze na vybrané produkty dané značky.

Kategorie vůní, jak je neznáte

Než jsem absolvovala kurz vonné typologie, znala jsem pouze klasické francouzské třídění vůní, které rozlišuje vůně na květinové, orientální, dřevité a další. Také specifikuje vůně na dámské a pánské. Proto mě překvapilo, že na tomto kurzu se vůně dělily na 13 základních vonných řad a tři doplňkové. Pro přehlednost, ale také pro dobrou zapamatovatelnost byly jednotlivé vonné řady označeny barevně. Každá vonná řada také nesla svoje vlastní jméno inspirované charakteristikou vůní, jež obsahovala.

Co lze očichat za pět hodin

Před započetím praktické části kurzu nám lektorka vysvětlila teoreticky svůj způsob dělení vůní, dověděli jsme se, že u každé řady nás čeká očichání několika samotných vonných ingrediencí, charakteristických pro danou vonnou řadu, a následně i pár kompozic, abychom viděli, jak se promění smyslové vnímání této konkrétní ingredience v kombinaci s dalšími vonnými komponentami.

Někdo se obává, že takové penzum vůní „neučichá“. Ale tady všude byly k dispozici mističky s kávovými zrnky, jimiž lze čichové buňky neutralizovat, zahltí-li se pachovými vjemy. Lektorka také zdůraznila, že proto máme na kurz vyhrazeno pět hodin, abychom nemusely spěchat a jednotlivé vůně si při čichání naplno uvědomily. Ono se i obecně doporučuje při výběru parfému nepospíchat.

Trocha vonné teorie

Lektorka nás poučila, že čich je jediný smysl, jehož vjemy nejsou ovlivněny rozumem, je vyhodnocován přímo limbickým systémem (ten vyhodnocuje pocity libosti a nelibosti). Osobní preference vůní tedy dokážou vypovědět velmi mnoho o aktuálním vnitřním stavu a naladění člověka. Je také známo, že vůně, jichž si je člověk schopen zapamatovat mezi 5000 – 10 000, se uchovávají v paměti velmi dlouho. Každou vonnou řadu lektorka uvedla stručnou charakteristikou a vyjmenováním typických vůní, které do ní spadají. U některých řad je dominantní jedna nebo dvě hlavní vůně, tam jsme degustovali tu jednu vonnou ingredienci z různých lokalit.

Pročichat se k překvapení

Poctivě jsem degustovala vůně, psala si poznámky a stále jsem měla dojem, že vůně hodnotím spíš racionálně. A pak to přišlo. Zlatá řada, tzv. Scarabea se „starými“ vůněmi z Egypta a Blízkého východu – ambra, kadidlo, myrha, skořice. Ty vůně mi evokovaly pocit hřejivého slunce, lehkého vánku, šumícího moře. Nikdy dřív mě ani nenapadlo po orientálních vůních sáhnout. Druhým překvapením byla indigová řada, zvaná Rafaella. Jako bych si lehla do záhonu levandule, lehce nahořklé šalvěje, heřmánku, rozmarýnu a svěžího cypřiše. Poslední kapkou v mém čichacím objevování se stalo pižmo. Zvlášť pak bílé neboli měsíční pižmo, které dokáže zaobalit každou vůni do hebkého pláště a zjemnit příliš výrazné vonné noty, aby „nevyčuhovaly“ z kompozice.

Pročichat se k sobě

Poslední hodina kurzu byla zasvěcena společnému povídání o našich zážitcích během degustace. Každý účastník měl říct, která vonná linie ho nejvíc oslovila, případně další své postřehy z kurzu. Lektorka mu pak sdělila, co jeho preference vypovídají o něm samotném. Já sama jsem si odnesla z kurzu hned několik poznatků. Nikdy neříkejte, že nějakou vůni nechcete, nemůžete nebo nebudete nikdy nosit.

Člověk se mění, vyvíjí se a odráží se to i v jeho vonných preferencích. Dříve jsem považovala těžké orientální vůně za něco, co naprosto odporuje mému naturelu i vzhledu. Že jsou vhodné jen pro korpulentní dámy v letech. Zároveň mi kurz jasně ukázal, že pokud je člověk zaměřen jedním směrem v životě, většinou preferuje i jeden typ vůní. Když má rozmanité zájmy, najde u něj uplatnění více odlišných druhů parfémů, mezi nimiž si bude s radostí svobodně volit ten, na který je momentálně naladěn. Ve vůních platí, že má člověk zůstat otevřený novým zkušenostem a věnovat dostatek času výběru, aby byl s vybraným parfémem spokojen.