Vůně člověka provázejí po staletí, ale až do konce 19. století vyráběli voňavkáři parfémy jednotónové – z určité rostliny nebo z kytice květů. Teprve od konce 19. století se začalo s komponováním vůní a s tím také vznikla potřeba vůně nějak kategorizovat – prostě je rozdělit, aby se v nich vyznali i sami parfuméři. Již dlouho jsou známé 4 rodové skupiny vůní: květinová, chypre, ambra (= orientální) a fougère. Postupně začaly přibývat nepřeberné variace, které si ale vyžádaly další rozdělení do podskupin.

Kategorie vůní dnes

V roce 1984 uznávaná instituce Société Française des Parfumeurs (Francouzská společnost parfumérů) vydala první Klasifikaci vůní. V ní definovala hlavní rody:

•     Citrus (hesperidia)
•     Květiny
•     Fougère
•     Chypre
•     Dřevo
•     Ambra (orientální)
•     Kůže

Tyto hlavní vonné rody pak rozčlenila ještě dále:

Citrus

Podle francouzské klasifikace parfémů zahrnuje tato skupina 5 podskupin, z toho 2 dámské: aromatický citrus a květinový chypre citrus. Zbývající tři jsou typické pro pánské parfémy: citrus, kořeněný citrus a dřevitý citrus. „V citrusových vůních najdete převážně bergamot,“ říká DiS. Martina Muroňová. Tyto vůně působí často lehce, jiskřivě a energicky.

Květiny

Toto je doména především ženských parfémů a jedna z nejstarších vonných skupin na světě. V ženských parfémech rozlišuje francouzská klasifikace ještě: skupinu jedné květiny, květinový buket (více květin), zelenou květinovou, květinovou aldehydovou a květinovou ovocnou dřevitou. Ale ani muži nejsou ošizeni, pro ně jsou tu: levandulová a květinově dřevitá skupina. „U květinových vůní převažují v hlavních složkách různé druhy květin,“ uvádí expertka na vůně. „Pokud budeme zjednodušovat, můžeme říct, že u květinových vůní bývá nejtypičtější a nejčastější složkou jasmínový květ nebo růže.“

Tyto dvě květiny mají ve výrobě parfémů dlouhou tradici a také existuje více druhů vonných extraktů z nich podle místa pěstování – a každý voní trochu jinak. Ovšem i pro vyznavačky jiných květin (gardénie, konvalinka, tuberóza, fialka, lilie, narcis, hrachor, karafiát a mnoho dalších) je zde stále široká paleta parfémů, z kterých mohou vybírat, aniž by zavadily o růži nebo jasmín.

Fougère

Tato dominantně mužská kategorie (lehká ambra fougère, květinová ambra fougère, kořeněný fougère, aromatický fougère) vyčlenila ženám jen jednu podskupinu, zato ale čistý fougère. Parfémáři ji charakterizují jako vůni s čerstvými, rostlinnými tóny na mechové a kapradinové bázi.

Chypre

Bohatá a výrazně ženská kategorie bývá některými nazývána také jako „zelená“. Jak nám prozradila Martina Muroňová: „Je pojmenována po slavné vůni Chypre od Francoise Cotyho, která byla plná svěžích středomořských ingrediencí.“ Dělí se dále na: chypre, květinový aldehydický chypre, ovocný chypre, zelený chypre a kožený chypre. „Chypre vůně charakterizuje kombinace pačuli, dubového mechu a citrusů,“ vysvětluje expertka. Pro pány vyčlenila tato kategorie dvě podskupiny: květinový chypre a aromatický chypre.




Originální parfém Chypre od Coty. zdroj foto: http://themuseinwoodenshoes.com

Dřevo

Jedná se o dominantně mužskou kategorii, alespoň podle francouzské klasifikace. Ale např. John Oakes, autor knihy Zlatá kniha parfémů, ji rozhodně řadí mezi dámské vůně. Podle něj nás tyto vůně zavádějí do světa temnější fantazie opojných vůní a vedou nás labyrintem kouřových, zemitých, ambrových a lesních vůní. S jeho názorem se shoduje i Martina Muroňová a uvádí typické vonné ingredience této skupiny: „U dřevitých kompozic je všeobecně známé santalové nebo cedrové dřevo.“ V mužských vůních se tato kategorie dělí dále na dřevitou, dřevitou citrusovou borovici, dřevitou aromatickou, dřevitou kořeněnou, dřevitou kořeněnou kůži a dřevitou ambrovou.

Ambrová

Nazývá se též orientální a patří také k jedněm z nejstarších vonných skupin na světě. Jak název napovídá, nejčastějšími surovinami bývají těžší vonné ingredience z Orientu, dříve používané při náboženských rituálech, jako ambra, myrha, kadidlo, pižmo, doplněné kořením. „Orientální skupina se vyznačuje intenzivními složkami koření, například vanilkou a skořicí,“ doplňuje odbornice na parfémy. Celek vytváří smyslnou, až živočišnou atmosféru. Tato skupina se dělí dále v dámských vůních na květinově dřevitou ambru, květinově kořeněnou ambru, jemnou ambru, květinovou semi-ambru a květinově ovocnou ambru, pro muže zůstala alespoň podkategorie citrusová ambra.

Kůže

Ano, i kůže se používá pro tvorbu parfémů – vonná látka vzniká tak, že se surová kůže natře březovou smolou a vaří se, dokud se nevyloučí esence, která má velmi vyhledávanou kouřovou podobu a výborně se kombinuje s květinami a kořením v kultivovaných parfémových kompozicích. Zájem o ni v průběhu voňavkářské historie kolísal, ale má své oddané fanynky. Častěji ji najdeme v pánských parfémech, a to buď v podobě květinové kůže nebo tabákové kůže, pro dámy je tu podkategorie samotné kůže. 





Ovšem tímto francouzským systémem se neřídí zdaleka všichni výrobci parfémů. „V současnosti je na trhu obrovské množství vůní a jejich kategorizace je poměrně složitá,“ potvrzuje Martina Muroňová. „Díky moderním technologiím vznikají stále nové typy kompozicí a zařazení do skupin není zcela jednoznačné. Stále ale zůstává jakýsi základní koncept, základní skupiny: citrusové, květinové, dřevité, aromatické, orientální a chypre. Tyto základní, takzvané olfaktorické neboli vonné skupiny, se dál dělí na další podskupiny. Například květinová vůně může být květinově-ovocná, květinově-dřevitá, květinově-čirá, atd.“

Jak „degustovat“ parfémy

Když se rozhodujete, jaký parfém si koupíte, připravte se na očichávání. „V případě, že si žena vybírá vůni pro sebe, měla by si nejprve udělat na nákup trošku více času než obvykle,“ doporučuje odbornice. „Vůně se postupně rozkládá. To, zda se nám bude líbit, nezjistíme během jedné minuty. V ideálním případě už jdeme nakupovat s jasnou preferencí. Víme, že budeme hledat například mezi květinovými kompozicemi nebo mezi orientálními.“

Jednotlivé složky parfému se uvolňují postupně, podle rychlosti, s jakou se odpařují konkrétní vonné silice. Ingredience svrchního tónu jsou nejtěkavější části parfému. Vydrží sotva minutu a mají za úkol upoutat pozornost a ukázat aromatický směr celé kompozice. Poté se už do centra dění hrne střední tón, podstatná část parfému, která vydrží 4 hodiny. K té se přidá vonný základ, tzv. báze. Je fixativem parfému a voní nejdéle. Měla by vydržet den i déle.

„V případě, že žena neví, jaký typ vůně hledá, případně chce něco odlišného od svého běžného standardu, má nákup o něco složitější a zde hodně záleží na zkušenostech personálu,“ míní Martina Muroňová. „V každém případě doporučuji vůni pro sebe zkoušet na kůži, abyste zjistily, jak na vás bude později vonět. Testrové papírky slouží pouze k základní orientaci. Zkušená prodejní konzultantka ví, že by vám měla dát otestovat maximálně čtyři vůně, abyste si byla schopna dobře vybrat.“

Počítejte také s tím, že se vám v průběhu života, ale také během měsíce v závislosti na vašem cyklu mění vnímání a preference vůní. Zjistěte, jak vybrat tu správnou vůni podle věku i nálady.