Kosmetický efekt opalování, kterého asi chcete dosáhnout, je zlatavě hnědá pokožka. Tu zavedla jako módní doplněk Coco Chanel, když se opálená vrátila z dovolené. Pokud vás zajímá, kdy a jak se vlastně opálení dostalo do módy, přečtěte si o dějinách opalování.

Alchymie opalování

Někdo po pobytu na slunci zčervená, někomu pokožka postupně zezlátne, až zhnědne. Ovšem sluneční paprsky dopadají na každého, kdo se pohybuje mimo uzavřené prostory. Jak to tedy s tím UV zářením (= ultrafialové) je? „UV záření proniká do kůže s různou intenzitou podle vlnové délky. Nejsnadněji a nejhlouběji se dostane UVA záření, až do středních partií kůže, méně a mělčeji pak UVB záření, jež způsobuje žádanou barvu a pomáhá při tvorbě vitaminu D, ale je nejagresivnější vůči kožním buňkám,“ zasvěcuje do problematiky profesor Arenberger. „Ještě nebezpečnější je UVC záření, které naštěstí na zemský povrch vůbec nedopadá. Do kůže se dostává také viditelné světlo, které je ale neškodné, naopak se využívá i k léčebným účelům.“

Záření, které škodí

Co vlastně UV záření vyvolává v kůži za procesy? „UV záření, které pronikne až do střední vrstvy kůže, vyvolá poškození kožních vláken v této vrstvě a ta ztrácejí pružnost a pevnost. Kůže tak rychleji stárne,“ vysvětluje lékař. „Ultrafialové záření má velkou energii, kterou poškozuje genetickou informaci buňky na úrovni jejího jádra. Takto vzniká rakovina epidermis.“ Víte, co to vlastně je opalování?

Zčervenání, zhnědnutí

A jak je to tedy s tím zabarvením kůže? „Nejpozději do 8 hodin po vystavení se slunečním paprskům může pokožka zareagovat slunečním erytémem neboli začervenáním (v případě příliš dlouhé nebo nechráněné expozice až puchýři). Zhnědnutí kůže vzniká cca do 2-3 dnů, kdy zmizí zčervenání. Pro odborníka to je signál, že došlo k poškození DNA kožních buněk. V kůži v té chvíli vzniká ochrana, která se projevuje zhnědnutím,“ popisuje profesor Arenberger. Zvýšená péče o opálenou pokožku aplikací krémů po opalování, jež ji zklidní a hydratují, je tedy naprosto nezbytná pro její regeneraci.

Proč slunce potřebujeme?

Ovšem sluneční záření má i pozitivní dopady, například tvorbu vitaminu D a prevenci vzniku depresí. „Za klady slunečního svitu považujeme tvorbu vitaminu D, ovšem je potřeba si uvědomit, že pro pokrytí jeho potřeby stačí u 20-30letých osob relativně málo UVB záření. Ovšem třeba u seniorů již nelze ozařováním vitamin D doplňovat, neboť chybí v kůži látky pro jeho tvorbu,“ upřesňuje dermatolog. Proto je u nich potřeba dodávat vitamin D do těla potravou, obsahují ji například mléko, rybí tuk, játra nebo vaječný žloutek, nebo jej lze dodávat uměle například ve formě kapek. „Viditelné světlo zase zlepšuje náladu při vyplavování endorfinů – díky tomu je v létě méně depresí. Tohoto efektu lze dosáhnout jak sluncem, tak třeba i zářivkou doma. Využíváme ho i ve fototerapii,“ dodává odborník.

Aby slunce neubližovalo

Pokud se před UV zářením nechráníte v dostatečné míře, můžete si kromě akutních potíží ve formě spálené pokožky koledovat i o velké problémy, jež se ale projeví až za delší dobu. „Je třeba zachovávat pravidla bezpečného pobytu na slunci,“ radí profesor Arenberger a přidává ostrá data: „Kožní rakovina je nejčastějším typem rakoviny u člověka vůbec. Pro srovnání: každý rok přibude 75 000 nových případů všech typů rakoviny, z toho 25 000 tvoří zhoubné kožní nádory. Z této skupiny dělá nejzhoubnější melanom cca 10 %. Melanomu podlehne ročně pětina pacientů, tedy cca 500 osob ročně.“ Pleť můžete chránit před sluncem i make-upem s UV filtry.

Pravidla bezpečného pobytu na slunci:

•     Vyhnout se slunci mezi 11.-15. hodinou. „V této době dopadá na Zemi nejvíce UVB paprsků, které způsobují spálení kůže a podněcují u dětí vznik pigmentových znamének. Ta se mohou stát zárodkem melanomu,“ zdůrazňuje expert. O dovolených je ideální strávit tuto dobu obědem a siestou ve stínu.

•     Fotoprotekce v kosmetických přípravcích (ochranné opalovací krémy, mléka, gely). „Je třeba si uvědomit, že i přípravek s SPF 50 stále propouští ještě 2 % UV záření,“ podotýká profesor Arenberger. „Co se týče UV filtrů, fyzikální filtry jsou bližší ekologičtěji smýšlejícím a těm, kteří mají citlivou pokožku, neboť neobsahují chemii. Nutno dodat, že ochranná sluneční kosmetika ale vyvolává alergii zcela výjimečně. U vyšších ochranných faktorů (SPF) je navíc potřeba oba typy UV filtrů (tedy chemické i fyzikální) kombinovat, aby dosahovaly deklarované účinnosti.“ Co všechno si vzít s sebou k vodě?

•     Ochranné oděvy. „Plážové oblečky s UV ochrannou se doporučují hlavně pro děti, ale třeba v Austrálii je na pláži nosí i dospělí,“ uvádí dermatolog.

•     Potravinová fotoprotekce. „Novým trendem, jenž k nám pomalu přichází ze zahraničí, je zvýšený příjem látek, omezujících škody, způsobené slunečními paprsky. Jde o dodatečnou ochranu pomocí různých antioxidačních látek. Snižují výskyt volných radikálů, vytvářených UV zářením, jež jsou hlavním důvodem poškození buněk. Jmenujme především karotenoidy, hlavně betakaroten (obsaženy v červených a oranžových druzích zeleniny – mrkev, rajčata, červené papriky atd.) a resveratrol (polyfenol, obsažený např. v červeném víně), ale jsou i další. Přijímají se buď v potravinách, nebo v doplňcích stravy,“ prozrazuje prof. Arenberger aktuální trend z mezinárodních konferencí, který se již promítá do nabídky obchodů.