Adidas

Značka Adidas je ve sportovním světě stálicí. Po sedm desetiletí obléká a obouvá významné sportovce. V Evropě platí za největšího výrobce sportovní výbavy, ve světě je číslem dva. V 80. letech se pustila také do kosmetiky. Co všechno je historicky s tímto jménem spojené?
 
Za úspěchem značky stojí muž jménem Adolf Dassler, mimochodem mladší bratr tvůrce značky Puma Rudolpha Dasslera. Původně bratři dlouhé roky podnikali společně (pod značkou Gebrüder Dassler Schuhfabrik), a to s nemalým úspěchem. Na olympiádě v Amsterdamu (1928) v jejich obuvi bodovala německá atletka Lina Radke, která získala zlato na trase 800 metrů. V roce 1936 v Berlíně si zase pro olympijské zlato na dvoustovce doběhl v jejich obuvi americký sprinter Jesse Owens.
 
Jenže úspěšný byznys začaly kalit spory. Podle životopisců, kteří se příběhem dvou rozkmotřených rodin zabývali, nejde jmenovat jeden jasný důvod jejich odcizení. Bratři si jednoduše v ničem nerozuměli – v politice, ani v tom, jak vést firmu. Traduje se, že Rudolph měl aférku s Adolfovou ženou Käthe, což mu Adi, jak mu okolí říkalo, nikdy neodpustil. Zda tomu tak skutečně bylo, nelze s určitostí říct, jisté ale je, že manželky obou bratrů se nesnášely. Když se pak přidalo ještě několik nedorozumění, rozpad rodiny – i rodinného byznysu – byl na světě.
 
Rozdělené město
Spor měl zásadní vliv na atmosféru v malém městě na řece Aurach. I obyvatelstvo se totiž dělilo na příznivce jedné či druhé strany. Pro Herzogenaurach se proto vžil název „město ohnutých krků“. To podle toho, že každý sledoval, jaké boty kdo nosí. „Byly doby, kdy lidé riskovali hněv kolegů a rodiny, pokud se rozhodli vzít si někoho, kdo pracoval pro druhou firmu,“ řekl reportérům britského listu The Guardian Klaus-Peter Gäbelein, který se zabývá historií města. To, zda se člověk hlásil k jednomu či druhému táboru, také značilo politickou a náboženskou příslušnost. Pro Pumu pracovali konzervativci a katolíci, pro Adidas sociální demokraté a protestanti.
 
Rozdělení města trvalo dlouhá desetiletí, a byť se postupně napětí zmírňovalo, zejména po smrti obou bratrů a poté, co z vedení firem vymizeli rodinní příslušníci, teprve v roce 2009 se za minulostí udělala tlustá čára. Město tehdy uspořádalo usmiřovací happening v podobě fotbalového zápasu, během něhož se utkaly týmy namíchané z obou firem. Hrálo se s míčem, který měl logo Adidasu i Pumy.
 
Jakkoli z pohledu rodiny byl rozchod bratrů jistě tragédií, nutno říct, že okolnímu světu přinesl rozkol řadu pozitivního. Třeba fakt, že v Herzogenaurachu vznikly hned dvě rychle rostoucí a prosperující firmy, které dávaly práci většině tamního obyvatelstva. Soutěživost vedla také k tomu, že vývoj sportovní obuvi šel raketově kupředu. Obě firmy se totiž vzájemně povzbuzovaly k novým, stále dokonalejším nápadům.
 
Desetiletí soutěžení
Je-li řeč o rivalitě, vítězně ze soutěže bratrů vychází dlouhodobě právě Adidas. Adolfova firma vyrostla do větších rozměrů – zaměstnává pětinásobně více lidí a má zhruba čtyřnásobně vyšší tržby (v roce 2015 měl Adidas tržby přes 13 miliard eur, zatímco Puma „jen“ něco přes tři miliardy eur).
 
V roce 1948, kdy ukončili společné podnikání, přitom bratři stáli na stejné startovní čáře. Adolf byl od mládí nadšencem do sportu a bavilo ho navrhovat boty, které pomáhaly atletům zlepšovat výkony. Talent a vztah k řemeslu zdělil po otci, který pracoval v továrně na boty. Dassler vždy mluvil o své práci jako o poslání. Scházel se se sportovci a naslouchal jim, posléze se jejich požadavky snažil – spolu se svým týmem - vtělit do nového návrhu. „Svou firmu jsem nikdy nebral jen jako práci. Spíš to byla potřeba a touha pomáhat sportovcům,“ nechával se opakovaně slyšet zakladatel firmy, kterou dnes každý pozná podle loga se třemi paralelními proužky.
 
První úspěchy samostatné značky, kterou Adolf pojmenoval podle prvních tří písmen ze svého jména a příjmení (blízké okolí mu říkalo Adi), přišly hned na začátku. Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 většina atletů vystoupila pod sportovní vlajkou značky Adidas, včetně vytrvalostního běžce Emila Zátopka, který si z her přivezl celkem tři medaile. O dva roky později triumfoval Adidas na zeleném trávníku, kdy fotbalisté západního Německa v botách Adidas porazili Maďarsko. Adolf Dassler se objevil ve všech novinách a značka se stala fenoménem. Právě mistrovství světa v Bernu bylo zřejmě tím milníkem, kdy Adidas získal náskok a Puma na další desetiletí zaostala (byť objektivně se dařilo i jí). Rudolph Dassler se nepohodl s trenérem západoněmecké reprezentace, proto se jeho boty nedostaly do povědomí vrcholových sportovců tak rychle jako ty z dílny jeho bratra.
 
Olympiádě v Římě v roce 1960 už naprosto vévodil Adidas, jehož vybavení si na tuto významnou sportovní událost vzaly tři čtvrtiny olympioniků. V 60. letech již firma vyráběla specializovanou obuv nejen pro fotbalisty a běžce, ale také pro řadu dalších disciplín včetně tenisu nebo boxu (tři proužky nosil například legendární boxer Muhammad Ali). A firma se prosadila také jako dominantní výrobce fotbalových míčů. Nechyběla na žádné významné sportovní akci. „Lidé mě označují za otce moderního sportovního průmyslu, já se ale cítím jako sportovec, který se snažil celý život pomáhat vylepšit sportovní vybavení pro sebe i ostatní,“ pronesl Dassler.
 
Adidas jako životní styl
Zakladatel Adolf Dassler firmu opouští v roce 1978, kdy umírá. Vedení přebírá jeho manželka Käthe a syn Horst. Ale jen krátce: Horst umírá v roce 1986 a firmu kupuje francouzský byznysmen Bernard Tapie, který ji o sedm let později prodává. Novým majitelem se stal Francouz Robert Louis-Dreyfus, který posunul firmu opět dál, ať již manažersky, když zařídil řadu důležitých akvizic, nebo v oblasti marketingu a inovací.
 
V půlce 80. let se firma pouští také na pole drogerie. Vzniká sportovní kosmetika (vůně a tělové produkty), která slaví úspěch zejména u mužů. Adidas se během několika desetiletí stal globálním fenoménem, pro mnohé lidi je značka životním stylem. Firma už zdaleka neprodukuje jen vybavení na sport, ale i oblečení pro běžné nošení. V roce 2004 například značka začala spolupracovat s módní návrhářkou Stellou McCartneyovou, která přišla s řadou úspěšných kolekcí pro ženy.



Zdroj foto: archiv značky