Pigmentové skvrny – těhotenská realita

Ne nadarmo se těhotenství říká „jiný stav“. V organismu ženy panují najednou kvůli působení hormonů jiné podmínky a ovlivňují také stav a reakce kůže. „Hladiny hormonů v těhotenství zvyšují citlivost vůči ultrafialovému záření a na některých místech mohou sluneční paprsky způsobit skrvnitou pigmentaci na trupu i na obličeji,“ podotýká profesor Arenberger. „Z hlediska zdravotního i kosmetického je tedy žádoucí, aby se proti slunečním paprskům žena chránila.“
 

Strašák jménem melanom

Dobrou zprávou je, že zatím nebylo vědecky prokázáno vyšší riziko vzniku rakoviny kůže neboli melanomu během těhotenství než mimo toto období. Nicméně celkové nastavení organismu je v tomto období z hlediska imunity skutečně dost odlišné a je nutné brát to v potaz. „Imunologická situace v organismu při těhotenství je taková, že jsou oslabeny funkce imunitního systému ve prospěch přežívání plodu v těle. Bohužel je ale pak i obrana proti rakovinným buňkám slabší,“ vysvětluje zkušený lékař. „I proto je dobré se chránit důsledněji, protože opravná schopnost organismu je prostě snížena.“

S bříškem k moři? Ano, ale...

Dovolená u vody nebo rovnou u moře je pro nastávající maminku jistě velmi příjemná a také prospěšná záležitost. Oddychový režim, teplé podnebí, klid ve slunném prostředí, jídelníček se spoustou vitaminů a dalších potřebných výživných látek (sezonní zelenina a ovoce, mořské ryby) – to vše působí pozitivně na psychiku budoucí maminky i na vývoj plodu. Často bývá v souvislosti se sluncem citována potřeba vitaminu D pro růst a vývoj miminka. Ovšem tomu, aby se ho v kůži tvořilo díky slunečnímu záření dostatečné množství, může podle profesora Arenbergera bránit několik faktorů:

• obsah provitaminu D: množství provitaminu D v kůži, díky němuž se může působením UVB záření tvořit vitamin D, s věkem klesá, např. žena ve věku 20-25 let ho má přiměřené množství, ovšem třeba 40letá nastávající maminka už toho provitaminu má výrazně méně a ani pobytem na slunci se jí mnoho vitaminu D nevytvoří,
• při použití kosmetické fotoprotekce: přípravky s ochranou především před UVB zářením brání průniku právě těch částí spektra, které způsobují spálení, ale díky nimž také v kůži vzniká vitamin D,
• mechanickou ochranou (oblečení, pokrývka hlavy),
• dodržováním ochranného režimu pobytu na slunci: nejvíc se vitaminu D v kůži tvoří přes poledne, kdy je ale nejvyšší riziko vzniku melanomu, proto je vhodné chodit na slunce ráno (do 11.00 hod.) nebo později odpoledne (po 15.00 hod.), kdy se člověk opálí, ale netvoří se mu mnoho vitaminu D (nižší obsah UVB paprsků).

Ve všech těchto zmíněných případech se vitamin neaktivuje. Je lepší ho pak konzumovat spíš stravou (mořské ryby) nebo doplňky stravy, případně v kapkách z lékárny.

Ochrana jídlem či potravinovými doplňky? Raději ne

V posledních letech stoupá obliba trendu chránit se před negativním vlivem slunečních paprsků některými složkami stravy, a to buď přímo v jídle, nebo potravinovými doplňky. Známý je například betakaroten. Jak se na to dívají lékaři? „Principem působení betakarotenu je, že ‚hasí problém‘, který vznikne po průniku UV paprsků do kůže. Tedy pomáhá likvidovat volné radikály, které vzniknou po vystavení kůže slunečnímu záření. Není to tedy primární ochrana. Výhodou většího množství je zežloutnutí kůže, které vypadá jako opálení. Ovšem v těhotenství není konzumace ve větším množství a v umělé formě vhodná,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc. Podle něj je vhodné konzumovat dostatek vitaminů ve stravě (např. betakaroten, vitaminy C, E), ale neslibovat si od toho nějakou výraznější fotoprotekci. Je to pouze dodatečná ochrana, nikoli prevence.

Krémy ano, ale jako doplněk ochrany

Možná se zamýšlíte i nad tím, zda nyní v těhotenství používat ochranné přípravky s UV faktorem? Rozhodně se jich nevzdávejte, ale dobře studujte etikety a vybírejte si přípravky od osvědčených evropských firem. Nezapomínejte, že je třeba si v těhotenství vybírat tu správnou kosmetiku, která neobsahuje látky škodlivé pro nenarozené miminko. Zvlášť se vyhýbejte látkám, jako je DEA a jeho deriváty (můžete najít i pod názvem Cocoamide DEA, Laurylamide DEA atd.), 3-benzyliden camphor, Benzophenone atd. Hodně se diskutují chemické filtry v opalovacích přípravcích. Krémy s fyzikální fotoprotekcí odrážejí paprsky od kožního povrchu. To ale neposkytuje dostatečnou ochranu a tyto krémy mají nižší ochranný faktor, např. OF 20. Většina vyšších faktorů, OF 30, 50 a více, obsahuje kombinaci fyzikálních a chemických filtrů. „I s ohledem na citlivější reakci kůže těhotné ženy je potřeba být opatrnější, proto se doporučuje krémy využívat spíš doplňkově s ostatní fotoprotekcí nebo se zaměřit na přípravky pro děti,“ říká expert na problematiku ochrany kůže před vznikem melanomu.

Jak se tedy v těhotenství chránit před UV zářením?

Profesor Arenberger doporučuje nastávajícím maminkám, aby se zaměřily na jiné pořadí a prioritu fotoprotektivních metod, a to přesně v tomto pořadí:

• režimová fotoprotekce: měla by být primární a spočívá v tom, že nebudete chodit přes poledne (11.00-15.00 hod.) na slunce a budete se držet ve stínu,
• textilní fotoprotekce: dbejte na pokrývku hlavy, která kryje i obličej, noste sluneční brýle; dnes už jsou k dostání i oděvy s UV faktorem přímo ve vláknech, nicméně i běžné oblečení může výrazně omezit dopad UVB paprsků na pokožku,
• kosmetická fotoprotekce: jak už bylo řečeno výš, s ohledem na vyšší citlivost pleti si přípravky vybírejte velmi uvážlivě, případně preferujte osvědčené značky a jejich řady pro děti, které s citlivou pokožkou počítají a nedráždí.

Slunce může potrápit i jinak

Ve vyšším stupni těhotenství je sluníčko problém i z hlediska tepelného – přehřívání na slunci může vést až k potratu. Co proti tomu dělat? „Doporučuji zdržovat se ve stínu, ochlazovat se například příjemně vlažnou sprchou, dbát na pitný režim s dostatkem vody a na slunce chodit s rozumem,“ uzavírá profesor Arenberger.