Horká vana

Asi těžko bychom hledali někoho, koho by nebavila relaxace v horké a voňavé koupeli. Horká lázeň uvolní tělo i zmírní únavu po celém dni, ale pokožce tím příliš neprospěje. Proč? Horká voda se spoustou pěny totiž nejen vysušuje pokožku, ale zároveň snižuje obranyschopnost sliznice pohlavního ústrojí. Tím se stává náchylnější ke vzniku zánětu. Horké koupele ale neprospívají ani mužům. U těch může dojít ke snížení kvality a množství spermií. Pokud tedy plánujeme miminko, raději by si měl partner horkou vanu na čas odříct. Sprchováním navíc ušetříme za vodu a pocit čistoty bude mnohem větší.
 

Odkašlávání si či kýchání do rukou

Učili nás to již ve školce. Když kašleš, zakryj si pusu rukou. Chce se ti kýchnout? Schovej si nos do dlaní apod. Zní to logicky. Nikdo nechce nakazit nikoho dalšího. Přesto to není ideální řešení. Pokud si během kýchání nebo kašlání zakrýváme pusu či nos rukou, všechny bacily a bakterie se dostanou na naše ruce. Těmi se pak dotýkáme potravin, klik, rukojetí v tramvaji apod. A jen málokdo si pak ruce umyje nebo použije dezinfekční gel. Pro šíření infekce je tedy „zaděláno“. Navíc se nám může infekce z rukou přenést i do očí nebo na pokožku. Mnohem lepším řešením je použít při kýchání kapesník nebo si odkašlat a pusu si zakrýt loktem. A pokud chcete být super odpovědní, otočte se bokem a vždy použijte již zmíněný dezinfekční gel.

Používání horkovzdušných vysoušečů rukou

I další návyk souvisí s rukama. Téměř na všech veřejných toaletách se setkáme s elektrickými vysoušeči rukou. Již delší dobu se mluví o tom, že přestože se může zdát, že jde o elegantní, rychlé a velmi hygienické vysoušení rukou (např. v porovnání s obyčejným ručníkem), není to tak. V okolí vysoušeče rukou se hromadí velké množství bakterií, které nám již na kůži zůstanou. Některé výzkumy dokonce ukázaly, že jich je 30x více v porovnání se zásobníkem papírových ubrousků. Řešením je nosit u sebe balíček papírových kapesníčků, popř. ruce nechat volně uschnout na vzduchu.
 

Čištění zubů po každém jídle

Každodenní čištění zubů je základním pilířem naší hygieny. I zde však platí, že více neznamená lépe. Čistit si zuby ráno (po snídani) a večer po večeři je úplně dostačující. Zvlášť pokud zubní hygienu provádíme opravdu pečlivě a správně – tedy včetně použití zubní nitě a se správným tlakem na kartáček. Častější čistění zubů nebo silnější tlak může zuby naopak poškozovat. Stomatologové doporučují počkat vždy alespoň 30-60 minut po tom, co dojíme. Proč? Dříve by mohlo dojít k poškození zubní skloviny. Také pH v ústech je po jídle nižší a více kyselé, především v případě, že jsme si dali nějaké kyselé ovoce nebo vypili sycený nápoj. Pokud potřebujeme ústa po jídle osvěžit, dáme si žvýkačku nebo mátový čaj.
  

Používání vatových tyčinek do uší

Čištění uší vatovými tyčinkami je dalším velmi rozšířeným zvykem, který v sobě ale skrývá nebezpečí. Strkání jakýchkoliv malých a tenkých předmětů může způsobit poranění ucha a ušní trubice. Produkce ušního mazu má svůj velký smysl a tělo ví, proč ho tvoří. Ušní maz chrání vnitřní ucho před špínou, prachem a potem. Neriskujme tedy krvácení a poranění ucha kvůli něčemu, co má svůj smysl. Pokud nám ušní maz vadí a chceme mít pocit „čistoty“ – použijeme dětské vatové tyčinky, které jsou širší, kulaté a zúžený mají pouze konec, nebo si ucho lehce vytřeme papírovým kapesníkem.