„Vyčistit zuby a spát!“ Znáte ten povel? Slýchali jste jej opakovaně v dětství a nyní jej používáte, když honíte do postele své potomky? Pravděpodobně ano. Už méně lidí si vybaví, jak s nimi rodiče probírali techniku čištění, kromě obecných instrukcí nahoře, dole a vypláchnout. Potřebný návyk, že se zuby čistí ráno a večer a že zubní kartáček je povinná výbava koupelny, si nicméně z dětství odnesl snad každý (samozřejmě platí, že v určitém věku, třeba v tom pubertálním nebo pak, když má odrostlý maturant práci s obcházením nočních zábav, je tendence zubní hygienu – a nejen tu – přeskočit ve prospěch spánku, ale řekněme, že to jsou výjimky). Říkají to alespoň průzkumy – například ten z roku 2013 od společnosti Unilever, podle něhož ráno a večer vezme kartáček do ruky 73 procent Čechů, 15 procent pak dokonce i víckrát denně. A dodejme, že tatáž sonda říká, že 46 procent lidí navštíví každý půlrok svého zubaře, dalších 39 procent pak alespoň jednou ročně.
 
Je ovšem rychlé čištění zubů ráno a večer dostatečné? Dá se říci, že úroveň dentální hygieny v Česku je vysoká? Stačí vlastnit jeden kartáček a pastu? A ví Češi, po jak dlouhé době vyměnit opotřebovaný kartáček za nový? Víte to vy? Začněme první otázkou. Pokud víte, jak zuby správně čistit, frekvence ráno a večer je v pořádku. „Při zvládnuté technice a použití vhodných pomůcek je čištění dvakrát denně dostačující,“ potvrzuje Pavla Pilneyová, dentální hygienistka a vedoucí přípravného výboru prezidia Asociace dentálních hygienistek.
 
To, že se zuby kazí navzdory tomu, že si je pravidelně čistíme, je zapříčiněno podle hygienistky špatnou technikou. „To pak nepomůže sebelepší zubní kartáček nebo pasta. Lidé se často diví, že jejich zuby či dásně nejsou v dobrém stavu, i když si je pravidelně čistí. Vymlouvají se na genetické faktory. Zubní kaz ani parodontitida však nejsou dědičná onemocnění. Způsobuje je mikrobiální povlak a to, jak zuby dokážeme vyčistit, tedy zbavit je onoho povlaku, ovlivňujeme jen my sami,“ dodává.

Dentální hygiena? Zbytečný luxus

Kromě preventivních prohlídek, na které Češi, jak vyplývá z průzkumů, docela chodí, je proto dobré (a hlavně velmi ohleduplné k vašim zubům) objednat se alespoň jednou ročně i na dentální hygienu, při které hygienistka vždy vysvětlí, čím a hlavně jak správně zuby čistit doma. Jenže, kdo to skutečně dělá? Zdá se, že jen malé procento svědomitých. Průzkumy ukazují, že pro většinu Čechů prostě není ordinace dentální hygienistky pravidelnou zastávkou. Jen 22 procent lidí si podle dva roky starého průzkumu společnosti Unilever vyhradí alespoň jednou ročně peníze a čas na takovou lékařskou návštěvu. Více než polovina dotazovaných řekla, že službu nevyužívá vůbec. A nejčastější důvod? Peníze.
 
„Dentální hygiena, na rozdíl od preventivních prohlídek u zubního lékaře, není bohužel hrazena z veřejného zdravotního pojištění, ač je významným pilířem prevence. Proto ji stále mohou někteří pacienti vnímat jako něco nadstandardního, co nepotřebují,“ vysvětluje hygienistka Aneta Stryjová. Přitom taková prevence vyjde vždy laciněji než řešení následků.
 
Odborník vám v ordinaci nejen vysvětlí techniku čištění, ale doporučí také vhodné pomůcky i to, jak se o ně starat. Ne každý totiž ví, jak často například měnit zubní kartáček. Někteří lidé používají stejný kartáček i celý rok. Jeho životnost je ale pouhé tři měsíce (někdy dokonce méně), poté se zpravidla vlákna roztřepí, takže kartáček neodstraňuje povlak, jak je potřeba. V déle používaném kartáčku, zejména pokud ho jeho majitel pořádně neoplachuje a nenechává dobře uschnout, žije navíc mnohem více bakterií. Mezizubní kartáčky by se měly měnit ještě častěji, už po jednom až dvou týdnech.
 
Právě zmíněné mezizubní kartáčky jsou další důležitou zbraní proti zubnímu kazu, kterou vás dentální hygienistka vybaví. Do povědomí lidí se již dávno dostaly, přesto nejsou až takovou samozřejmostí. Podle již citovaného průzkumu je používá pravidelně jen čtvrtina Čechů. Důvodem je nedostatek času, rozuměj lenost. Kromě běžného a mezizubního kartáčku patří mezi základní pomůcky ještě dentální nit nebo také jednosvazkový kartáček k dočištění hůře přístupných míst. A samozřejmě pasta. „U zubní pasty je důležité, aby obsahovala fluoridy. Pasta pro dospělé by měla obsahovat 1300 až 1500 ppm fluoridu,“ vysvětluje Stryjová.
 
Podstatný je také výběr toho správného kartáčku. S velikostí toho mezizubního poradí odborník. Pokud jde o ten „hlavní“, zde jsou parametry, které by měl splňovat. „Měl by mít malou pracovní hlavu, hustě osázenou měkkými vlákny s rovným zástřihem,“ radí Pilneyová. Chybu neuděláte, když zvolíte třeba kartáček značky Curaprox nebo TePe.
 
Obecně se dá říct, že s úrovní zubní hygieny na tom Češi nejsou až tak zle. Nicméně oproti Západu zaostávají. Dva roky stará studie stomatologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ukázala, že polovina pětiletých dětí má zubní kaz. Například v Dánsku, Švýcarsku či Nizozemsku je to jen čtvrtina stejně starých dětí. Studie dále ukázala, že třetina předškolních dětí vůbec nechodí na preventivní prohlídky. Průzkum vypovídá o hygienických návycích Čechů o něco méně lichotivěji než ten od Unileveru. Jakkoli se průzkum akademiků zabýval jen dětmi, lze z něj totiž podle odborníků usuzovat i něco o starších ročnících, tedy o rodičích těchto dětí. „Oproti západním zemím jsou sice návyky Čechů stále na horší úrovni, nicméně trend péče o zuby a dásně je jednoznačně na vzestupu,“ ujšťuje Pilneyová.