Zubní kaz je nejrozšířenější lidskou chorobou a postihuje až 80 % populace. Zubní kaz ani parodontóza nejsou genetická onemocnění, přesto se stav zubů v populaci, a především v té nejmladší, rok od roku horší. Co má tedy vliv na zdraví dětských zubů? Který faktor je nejrizikovější? A co můžete jako rodiče u svých dětí ovlivnit?

Genetika: Nemusí vás trápit

Ačkoli v rodině může být častý výskyt zubního kazu nebo parodontózy, genetika zdraví zubů ovlivňuje naprosto minimálně. „Existují sice geneticky podmíněné poruchy (amelogenesis imperfekta, dentinogenesis imperfekta a další ještě vzácnější nemoci), ale ty jsou relativně vzácné,“ potvrzuje MDDr. Jakub Váša. Ani nedostatek slin, které pomáhají čistit dutinu ústní, není důvodem, neboť podle lékaře děti mívají slin dost. Problém s nízkou produkcí slin se projevuje až u starších lidí.

Zvyklosti v rodině: Jděte svým dětem příkladem

Co naplat, děti se nejvíc učí nápodobou dospělých. „Správné návyky předané v dětství jako vzor jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které hrají roli nejen u zdraví dětských zubů, ale i později v dospělosti,“ zdůrazňuje zubní lékař. „Pokud rodiče péči o své zuby odbývají, budou mít stejnou tendenci i jejich děti.“ A platí to i naopak, jestliže rodiče dávají najevo, že je pro ně ústní hygiena důležitá, děti to přijmou jako životní standard.

 

Pravidelná zubní hygiena: Bez kartáčku ani ránu

Je to ten nejdůležitější faktor zdraví zubů u dětí i dospělých. Pokud rodiče dbají na správné čištění zoubků dětí, je tu velká šance, že se zubnímu kazu, ale i nákaze parodontózou děti vyhnou. „Špatná hygiena je důvodem naprosté většiny kazů a potíží se zuby,“ podotýká lékař.
 

Správná hygiena zahrnuje několik faktorů

1. Správný zubní kartáček: Už od prvních zoubků, je potřeba vybrat správný kartáček na zuby, k čemuž expert doplňuje: „Nejprve je třeba naučit dítě čistit si zoubky správně klasickým zubním kartáčkem (vždy používat měkký!), později lze koupit i sonický kartáček, ten ale používat pouze jako doplněk, tedy 1-2x za týden na dočištění.“
2. Správná technika čištění zubů: Měl by ji za přítomnosti rodičů dítěti předvést zubní lékař nebo dentální hygienistka, a jak radí MDDr. Váša: „Je nutné, aby rodiče dočišťovali a později, do věku min. 10-12 let dohlíželi, jak si dítě zuby čistí samo. Doporučuji používat detekční tablety, které indikují, zda jsou zuby vyčištěné pečlivě, nebo zda je ještě někde plak.“
3. Péče o špatně přístupná místa v ústech: Řeč je o mezizubních kartáčcích, dentálních nitích a také o solo kartáčcích: „U menších dětí začínejte flosspickem, u druhých zubů pak kolem stoliček používejte mezizubní kartáčky. Jednosvazkový neboli solo kartáček pomáhá dočistit místa špatně dosažitelná klasickým kartáčkem – zuby vzadu, prořezávající se zuby nebo místa kolem rovnátek.“
4. Správná frekvence čištění: i v tomto směru panují mezi lidmi některé mýty v péči o zuby, ale základ je jasný – je třeba čistit si zuby alespoň 2x denně, ráno a večer. V případě rovnátek také po každém jídle.
5. Odstranit zlozvyky: velkým nešvarem je podle doktora Váši jídlo a sladké nápoje večer po čištění zubů: „Pozor zejména na noční pití – rozhodně nedávejte v noci dětem žádné slazené nápoje. U hodně malých dětí může být problémem i časté noční kojení. Mateřské mléko obsahuje cukry, které na citlivých dětských zoubkách mohou škody napáchat velmi rychle.“
6. Se zubní pastou střídmě: je potřeba říct, že zubní pasta není pro dobré vyčištění zubů nutná a většinou jí lidé používají nadbytečné množství. „Zubní pasty jsou něco jako deodorant, jejich efekt je hlavně kosmetický, takže nezáleží ani tak na tom, jakou použijete,“ souhlasí lékař a dodává důležitou věc, týkající se dětí: „Děti by pastou měly začít čistit až tehdy, když ji dokážou vyplivnout. A pasty stačí použít málo - jako cca kulička hrášku nebo jen otřít trochu pasty o kartáček.“

Strava: Pozor na sladké a kyselé!

Pestrý a vyvážený jídelníček je pro zdraví dětských zubů velmi důležitý – měl by podle experta obsahovat dostatek vápníku a do určité míry také správné množství fluoridů. „Sladké je jednou z příčin kazů, kyseliny zase mohou rozpouštět zubní sklovinu,“ vysvětluje zubní lékař. „Určitě ale není nutné si je zcela odpírat – spíš myslet na to, že to je jen občasné zpestření, prostě všeho s mírou.“ Toto se týká jak doslazovaných nápojů, tak i džusů, což se většinou moc neví. „Jejich pravidelný, či dokonce během dne setrvalý příjem negativně ovlivňuje sklovinu a činí ji náchylnou na vznik kazu,“ dodává MDDr. Váša.

Pravidelné zubní kontroly:

K dobrému přehledu o stavu zubů slouží pravidelné prohlídky u odborníka. „Chodit na preventivní prohlídky k zubaři doporučujeme přibližně jednou za 6 měsíců, ale často je to individuální, záleží na doporučení lékaře,“ konstatuje odborník na zdravé zuby. Při této frekvenci se dá včas odhalit jakýkoli problém s dětskými zuby a začít ho řešit dřív, než to bude bolestivé. „Totéž platí v dětském věku i pro dentální hygienu - záleží případ od případu, podle doporučení hygienistky.“ Prohlídka u dentální hygienistky zatím u nás stále není běžnou součástí zubní prevence v rodinách.

Rovnátka: Komplikace, nebo přínos?

U mléčných zubů se zpravidla rovnátka nepředepisují. Ovšem jakmile se zuby začnou vyměňovat a lékař zaregistruje, že nově rostoucí stálé zuby mají tendenci vybočovat z řady, rovnátkům se nevyhnete. „Pokud zubní lékař a ortodontista doporučí dítěti rovnátka, je to zcela jistě opodstatněné a pro budoucí zdraví zubů důležité. Je ale třeba dbát na výbornou každodenní ústní hygienu, chce to čistit opravdu pořádně. Je dobré poradit se s lékařem nebo s dentální hygienistkou, kteří doporučí a ukážou správný způsob čištění,“ uzavírá doktor Váša.