V poslední době jde o velmi diskutované chemické látky – kromě přírodní a speciální kosmetiky jsou téměř ve všem, co na pleť či vlasy aplikujete. Proč se parabeny, sulfáty a silikony vlastně do kosmetiky přidávají a jaké jsou jejich účinky na pokožku? Škodí, nebo spíše pomáhají? Informace, které se k nám donesou, bývají často zkreslené. Pojďte se tedy jednou provždy oprostit od spekulací na internetových diskusních fórech a udělat si ve věcech jasno spolu s jednou z našich předních dermatoložek, Prof. MUDr. Janou Hercogovou.
Aby se kosmetika nekazila
Parabeny jsou látky, které působí jako konzervanty a mají antibakteriální účinek. Do kosmetiky se přidávají proto, aby prodloužily její životnost, a tedy zabránily riziku, že si na pleť budete aplikovat závadný (laicky řečeno zkažený) produkt. Na internetu se dočtete všechno možné – od informace, že mají podobný účinek jako ženský hormon estrogen, až po fakt, že žádná studie neprokázala jejich škodlivost. Testy, které naznačují, že podobně jako zmíněný hormon mají parabeny negativní vliv na endokrinní systém, pracovaly ale s velmi vysokými (s kosmetikou nesrovnatelnými) dávkami této látky.
V kosmetických přípravcích se ale parabeny objevují v koncentraci do jednoho procenta. O jaké látky vlastně jde? A máte se jich tedy z nějakého důvodu obávat?
„Parabeny jsou estery kyseliny para-hydroxybenzoové, jsou všudypřítomné; např. ve vodě představují problém pro životní prostředí. Jsou součástí mj. i léčiv a podle posledních studií nehrozí nebezpečí vedlejších účinků ani u novorozenců,“ uklidňuje nás profesorka Hercogová a dodává:
„V dermatologii jsou využívány v kosmetických a zdravotnických prostředcích – prodlužují jejich životnost.“ Co se týče možného negativního vlivu na pleť, připouští možnost vzniku přecitlivělosti u osob se sklony k alergiím:
„Parabeny patří mezi relativně časté alergeny. Také proto je trend v poslední době vyrábět kosmetické prostředky bez nich.“
Čištění pleti – bez pěny to nejde
Další diskutovanou látkou jsou sulfáty. Do kosmetiky se primárně přidávají pro svou pěnivost a čisticí schopnosti (tedy jako detergenty). Je to jeden z důvodů, proč přírodní kosmetika tolik nepění a potřebuje více času, aby pleť vyčistila. Na internetových diskusích se ženy straší tím, že sulfáty mohou být karcinogenní. Opakované studie toto ovšem opět neprokázaly a podráždění se při testech prokázalo pouze v případech, kdy se sulfáty testovaly ve vyšší koncentraci, než je běžné. Lze je tedy s klidem používat? Kdo by si na ně měl dát pozor?
„Denní péči o pokožku si nelze představit bez používání detergentů. Nicméně volba čisticího prostředku závisí na tom, zda je kůže zdravá, nebo trpí nějakou, byť skrytou kožní nemocí,“ vysvětluje profesorka Hercogová.
„Na jedné straně je třeba pečlivě volit mycí prostředky pro kůži ekzematiků, neboť taková kůže je extrémně suchá, má porušenou povrchovou kožní bariéru a stačí i málo k tomu, aby se na ní navíc objevily příznaky onemocnění jako ekzém či kontaktní dermatitida,“ vysvětluje lékařka. Na druhé straně říká, že kůže s tendencí ke vzniku akné je k používání detergentů odolnější:
„I zde je třeba volit čisticí prostředky, které situaci nezhorší. Optimální je používat to, co se osvědčí, a zbytečně neexperimentovat.“
Silikony hojí jizvy, ale pod pokožkou škodí
Silikony jsou diskutované především pro svůj výskyt ve vlasové kosmetice. Najdeme je ale i v make-upech či olejích. Není snadné je nahradit – díky nim jsou vlasy jemné a hebké, pomáhají zacelit třepící se konečky, a poskytují i UV ochranu. Lze se setkat v lékařské praxi s důsledky působení silikonů? Pokud ano, jde většinou o jiný případ – silikony ve formě výplní, které se dříve používaly v estetické dermatologii.
„Silikony se dnes často využívají v řadě problémových situací, jako např. pro urychlení hojení pooperačních jizev, k urychlení hojení kůže po omlazovacích procedurách, jako je ošetření lasery, peeling a podobně,“ upřesňuje lékařka význam silikonů a jejich nenahraditelnou funkci v dermatologii.
„Silikony jsou také přidávány do prostředků denní hygieny (jako např. krémy na ruce), do léčebné kosmetiky, a to s cílem kůži hydratovat, vyrovnat nerovnosti, praskliny, a urychlit tak hojení kůže,“ dodává profesorka Hercogová.
Jako problém zmiňuje dřívější oblibu silikonů jakožto výplňového materiálu pro redukci vrásek, tedy při aplikaci „pod kůži“.
„Byly popsány problémy v podobě zánětu doprovázeného vznikem uzlů v kůži,“ upřesňuje. To je ale problém, kterého se v případě kosmetiky nemusíte obávat. A ty z vás, jež se chystají do ordinace estetického dermatologa, uklidní informace, že místo silikonových výplní se dnes používají modernější přípravky na bází kyseliny hyaluronové, kterou tělo přijímá jako vlastní.