Léto je ve své polovině a na sluneční paprsky jsme si už zvykli. A možná se jich tak trochu přestáváme bát. Sešli jsme se s přední českou dermatoložkou, profesorkou Janou Hercogovou, abychom si připomněli, jaké následky může bronzová pokožka mít, a možná se i dozvěděli něco nového. Jana Hercogová patří k nejznámějším českým dermatologům a předsedá mnoha prestižním dermatologickým institucím. S našimi čtenáři se podělila o lékařský pohled na opalování.

 

Léto je tady a s ním obvyklý problém v podobě expozice pokožky slunci. Když jedeme na dovolenou, je přibalení krému s faktorem do kufru samozřejmostí, doma na to už tak trochu zapomínáme. Přitom třeba citlivá pokožka obličeje se spálí velice rychle už za krátkou dobu na slunci (na výletě, na kole, ale třeba i při sezení v restauraci). Pokud už jsme podcenili prevenci, co na spálenou kůži nejlépe zabírá?

Pamatujme na to, že spálení na slunci znamená vždy poškození kůže, které je zbytečné a jemuž lze předejít. Pokud je následkem jen zarudnutí kůže, mohou pomoci kosmetické prostředky určené k ošetření pleti po opalování s přísadou zklidňujících látek (aloe vera, panthenol atd.) a vitaminů, které kůži dobře hydratují a zvláční.

Spousta lidí (a nebudeme si nalhávat, že především mužů) si „hraje na hrdiny“ a tvrdí, že se prostě jen spálili, za čtyři dny to zhnědne a všechno se vrátí do normálu. Jak takovým nepoučitelným vysvětlit, co se v kůži při spálení od slunce odehrává za procesy?

Spálení sluncem je akutní neinfekční zánět kůže, který je způsoben ultrafialovým zářením. Každý z nás má jiný fototyp, je jinak citlivý k tomuto záření. U osob se světlou pletí je spálení nejnebezpečnější, protože vede nejen k okamžitému kožnímu zánětu (projevuje se zarudnutím, svěděním i puchýři), ale pokud k němu dochází opakovaně, i ke zvýšení rizika vzniku kožních nádorů a předčasnému stárnutí kůže.

Sluneční záření může také způsobit až popáleniny druhého stupně. V takovém případě je už asi nutné vyhledat odborníka. Jak probíhá léčba takových závažných popálenin?

Každé spálení sluncem je možné označit za popáleninu - pokud kůže pouze zrudne, jedná se o první stupeň, pokud vzniknou puchýře, jde o druhý stupeň. Léčba je v obou případech stejná - protizánětlivé prostředky, chlazení kůže, v těžších případech nejlépe působí místní léčba pomocí hormonálních prostředků (krémy a masti s obsahem kortikoidů). Stále mne překvapuje, jak se někteří pacienti i po operaci melanomu nechrání před UV zářením nebo nechápu maminky, které chtějí, aby jejich malé děti – kojenci – byly „hezky opálené“!

Můžeme tedy o expozici pokožky slunci a rakovině kůže mluvit ve vztahu „příčina – následek“ podobně jako v případě kouření a rakoviny plic? Jak vypadá nejrizikovější jedinec, co se týče pravděpodobnosti vzniku rakoviny?

Ano, expozice slunci i ultrafialovému záření v soláriích je považována za karcinogen (faktor vedoucí ke vzniku rakoviny kůže) stejně jako kouření vede k rakovině plic. Nejrizikovější jsou lidé se světlou kůží, kteří se prakticky nikdy neopálí, mají velký počet pigmentových znamének (více než 50) nebo více než 5 nepravidelných znamének, v jejichž rodině se vyskytl kožní nádor, sami měli nádorové onemocnění, jsou po transplantaci či užívají dlouhodobě imunosupresiva.

Nejlepší prevencí spálení i všech dalších rizik (stárnutí kůže, riziko rakoviny) je patrně vyhýbání se přímému záření a používání krémů. Málokdo z nás to ale v létě vydrží. Můžete doporučit nějakou zlatou střední cestu pro ty, kteří chtějí být přirozeně opálení, ale s co nejmenším rizikem?

Každý člověk si musí vybrat. Data o škodlivosti ultrafialového záření jsou známa. Na druhé straně se nelze slunci vyhýbat absolutně, je vhodné nic nepřehánět. Chránit se před expozicí UV záření přes poledne (mezi 11.-15. hodinou), nosit ochranný oděv i brýle, používat trvale fotoprotektivní prostředky podle svého fototypu. A hlavně nezapomenout na preventivní vyšetření kůže dermatologem jednou ročně. A hlavně nečekat na osvětové kampaně a místo front na náměstí se ke kožnímu lékaři objednat – k vyšetření není třeba doporučení praktického lékaře. Seznam kožních lékařů je k dispozici na stránkách odborné společnosti České akademie dermatovenerologie nebo pacientské organizace Spolku dermatologických pacientů.

Na závěr tedy ještě otázka k ochraně před UV zářením – lidé stále řeší, jaký krém si koupit a který filtr a ochranný faktor zvolit. Jaká kritéria by podle vás měl splňovat opravdu dobrý a spolehlivý krém na opalování?

Dobrý a spolehlivý krém „na opalování“ je nesmysl – cílem přeci je se před UV zářením chránit. Záleží hlavně na způsobu aplikace: nejlepší je takový krém, který se používá pravidelně a v dostatečném množství, tj. 30-40 g na celé tělo při jednom namazání. Zamyslete se nad tím, kolik fotoprotektivních prostředků si např. berete na dovolenou. V prevenci stárnutí kůže je nutné používat ochranné prostředky celoročně.