Nevím, jak u vás doma, ale u nás bylo vždy zvykem skladovat v koupelně nejen kosmetiku, ale také všelijaké domácí čističe, prášky na praní, „krtka“ do odpadu a podobně. Ne že by se to válelo po celé koupelně, vše bylo úhledně srovnané v poličce pod umyvadlem. Jenže jakmile by se k takové „třinácté komnatě“ dostaly děti se svou zvědavostí a nezbednými prstíky, mohlo by to skončit velmi špatně. Proto je třeba co nejrychleji zakročit, aby k žádnému neštěstí nedošlo. Že nevíte, jak na to? Poradíme vám!
 

Co všechno je nebezpečné?

Nejprve je třeba zrevidovat veškeré chemikálie, které se ve vaší koupelně nacházejí, a vytřídit z nich ty nejnebezpečnější. Patří mezi ně především:

• odstraňovače vodního kamene a usazenin v odpadu,
• čističe sporáků, trub a grilů,
• prostředky do myček nádobí,
• čističe skvrn.

Tyto přípravky musejí skutečně bezpodmínečně z dosahu dětí pryč, protože mohou způsobit těžká poleptání sliznic a kůže a při požití celkovou otravu.

Jako další skupinu přípravků lze označit ty, které sice nejsou vyloženě jedovaté, ale mohou způsobit problémy zažívacího traktu, případně hrozí nebezpečí vdechnutí jejich pěny a dušení. Jsou to zejména:

• prací prášky a avivážní prostředky,
• saponáty na nádobí,
• lešticí prostředky.

Kam s tím?

Pokud tedy máte vytříděno, promyslete si, kam tyto věci na následujících několik let uložíte. Ideální je skříňka umístěná tak vysoko, aby se k ní dítě nedostalo, a to ani poté, kdy by si pomohlo stoličkou nebo jiným podstavcem. Ne vždy je však něco takového možné, proto skříňku v každém případě raději zabezpečte ještě dětskou pojistkou. A pokud jde o samotné chemikálie a prostředky, snažte se dodržovat tato pravidla:

• Při nákupu čisticích a jiných přípravků si zkontrolujte, zda mají bezpečnostní uzávěr.
• Chemikálie skladujte vždy v původních obalech a nepřelévejte je například do PET lahví - riziko záměny s obyčejnou limonádou by se tak ještě zvětšilo.

 

Promyšlené nakupování

Dalším možným opatřením, které zvýší bezpečnost dětí u vás doma, je nakupování ekologicky šetrných prostředků do domácnosti. Ne snad, že by jejich případné požití vůbec nevadilo, ale neobsahují alespoň ty největší „dryáky“, které jsou součástí běžných výrobků. Vyzkoušejte například Frosch Čistič na kuchyně s přírodní sodou (EKO), který využívá silných čisticích účinků přírodní sody. Rovněž na praní prádla můžete sáhnout po přírodních pomocnících, třeba po tekutém mýdlu na ruční praní Jelen, jež je určeno na praní jemného prádla nevhodného do pračky a které je šetrné k přírodě i pokožce. Dále byste také měli sledovat složení čisticích a jiných výrobků do domácnosti a hledat v nich například denatonium benzoát neboli Bitrex®. To je ochranná známka látky, která se přidává do nejrůznějších prostředků do domácnosti, aby způsobila jejich hořkou chuť. Díky ní by se mělo zabránit náhodnému požití daného přípravku.
  

První pomoc

Ani při sebevětší snaze se bohužel někdy nepodaří zabránit tomu, aby se dítě nenapilo nebezpečné látky. Víte, co v takovém případě (ne)dělat?

• Především se snažte zachovat chladnou hlavu a raději zavolejte záchrannou službu, kde vám odborně poradí, co s dítětem dělat.
• Nevyvolávejte u dítěte zvracení, aby nedošlo k opakovanému vystavení sliznic žíravině.
• Nezkoušejte ani neutralizaci nějakou jinou látkou, protože nikdy nevíte, k jaké reakci může v organismu dojít.
• Nepodávejte aktivní uhlí, mohlo by zkreslit výsledky laboratorního vyšetření.
• Nikdy sami dítěti nevyplachujte žaludek.
• Můžete zkusit podat dítěti nějaký nešumivý nápoj (mléko, čaj, vodu).
• Důkladně vypláchněte ústní dutinu pitnou vodou.
• Dojde-li k převozu do nemocnice, vezměte s sebou zbylý přípravek, který dítě požilo, aby lékaři měli k dispozici přesné složení.