Nakupujte dle kategorie

Inspirace

Novinky Naše značky Vlasy Obličej Tělo

Nákup

Eshop Akce Teta Klub Služby Prodejny
Úvod Články Krása Obličej Historie kosmetiky: olovo, rtuť i arzén

Historie kosmetiky: olovo, rtuť i arzén

Historie kosmetiky: olovo, rtuť i arzén

22. července 2017 od Šárka Jináčová

22. července 2017 3 minuty čtení
Připravil/a Šárka Jináčová ve spolupráci s expertem Jana Dufková

Touha po kráse je prastará. Jak známo, i ve starověku existovala v různých kulturách různá zkrášlovadla, pomocí kterých se tehdejší lidé snažili přiblížit dobovému ideálu krásy. Ten se ale v průběhu času dost měnil.
Sdílet na facebooku Sdílet na Twitter Sdílet na Pinterest Emailem
Pro starověký Egypt byly typické hodně výrazné, ba přehnaně výrazné oči. Každý si vybaví kočičí orámování silnými linkami protaženými až ke spánkům a barevné stíny až k obočí. Barvy, které si tehdejší ženy a muži (líčení byla celospolečenská záležitost) nanášeli na tvář, se vyráběly z malachitu, galenitu, ze sazí i kovové drti (olovo, měď, antimon). Na rty se používal červený okr, druh jílu. Často nešlo o nijak extra zdravý koktejl látek. „Vystavení těmto látkám mohlo mít neblahé účinky minimálně v podobě podráždění a nespavosti,“ cituje server NBC News dermatologa Joela Schlessingera. 

Historie kosmetiky: olovo, rtuť i arzén


Make-up jako ochrana zdraví

 
Kromě estetické funkce mělo líčení význam náboženský (závisela na něm ochrana bohů), a jak odhalili vědci, také ochranný. Líčidlo zachycovalo písek, prach a sluneční paprsky, ale díky antiseptickým vlastnostem fungovalo také jako ochrana proti očním infekcím, jejichž šíření egyptské klima podporovalo. Tým francouzských vědců v roce 2010 ukázal, že vysoký podíl olovnatých solí v líčidlech působí na buňky lidského těla tak, že nastartují imunitní systém. Make-up tak pomáhal zmiňovaným infekcím předcházet. Z pohledu epidemiologů šlo o dílčí pozitivní vliv jinak poměrně toxické směsi. Egypťané žili v průměru třicet let, pokud by žili déle, dlouhodobější používání líčidel s olovem by vedlo k problémům, například k očním zákalům.
 


Bledá pleť jako ideál

 
V Řecku a v Římě šli, pokud jde o oblibu a užívání olova, ještě dál. Nenanášeli si líčidla bohatá na olovo jen kolem očí, ale na celou tvář. Za krásnou považovali Řekové a Římané světlou pleť, po vzoru bohyň Afrodity a Venuše. Základní kámen líčení (a asi nejslavnější make-up historie) tak tvořil bílý pudr z olova a křídy, který se nanášel – s cílem zesvětlit pleť – jako make-up na celou tvář. Práškem z kovů a sazí si ženy barvily řasy a malovaly oční linky. Mezi další kosmetické ingredience, z kategorie těch netoxických, patřil třeba med, včelí vosk, lanolin nebo olivový olej. Ty často sloužily jako základ k výrobě líčidel (rtěnek a růží), ale také jako ochranná kosmetika před žhavým sluncem.


Když se líčí šlechta

 
Bledá pleť byla v kurzu i ve středověku. Líčení se ovšem, na rozdíl od egyptské praxe, týkalo jen šlechty, nikoli běžných lidí, a ani u urozených dam nebylo hlavně zpočátku zvlášť nápadné. Velký vliv na to, že se nešířilo masově, měla skutečnost, že zkrášlování neschvalovala církev, která v něm viděla rozmar a hřích. Přeci jen vyzdvihovat fyzickou krásu bylo v rozporu s církevním odmítáním pozemského světa jako pomíjivého. Kosmetika a líčení se ale přeci jen postupně v průběhu staletí rozšířily. Už jen proto, že ve středověku byly časté epidemie neštovic, které zanechávaly na pokožce, často v obličeji, nevzhledné jizvy, které chtěly zejména ženy maskovat.

Historie kosmetiky: olovo, rtuť i arzén


Make-up jako znak respektu

 
To byl i případ Alžběty I. (vládla v 16. století), která jakožto královna byla veřejnosti na očích. Líčení do jisté míry obhajovalo – díky impozantnímu vzhledu, jenž jí propůjčovalo – její nárok na trůn. Podtrhávalo její majestát a u svého okolí vzbuzovala respekt. Zdálo se, že její tělo nestárne (přitom vládla čtyři dekády), proslula svou alabastrovou, bezchybnou pletí a platila také za módní ikonu. Maskérky trávily líčením královny dlouhé hodiny. Výsledek stál za to: její kráse se klaněli básníci i dramatici. Bělidlo na tvář se vyrábělo stejně jako v antice z olova a přidával se do něho ocet. V případě Alžběty se olovo do její tváře doslova vepsalo, její pleť byla s přibývajícími roky šedivá. Dvorní dámy tak musely nanášet stále silnější vrstvu make-upu. S přibývajícím věkem používala královna výraznější barvy. Na rty se používal purpurový pigment ze sulfidu rtuťnatého. Každé olíznutí rtů zvyšovalo riziko otravy rtutí a příznaky jako podrážděnost, deprese nebo ztrátu koordinace. 
 


Zesvětlit, prosím, pijavicemi!

 
Dominance bílé pleti ze středověku pokračovala i v novověku. Byla znakem urozenosti – průhledná pleť znamenala, že žena byla urozená a nemusela pracovat pod širým nebem, vystavena slunci a povětrnostním vlivům. I neurozené ženy se snažily dosáhnout ideálu krásy a zesvětlovaly si tvář vaječnými bílky nebo moukou. Kromě bělidel se za účelem zesvětlení na pleť přikládaly pijavice. V průběhu staletí se líčení stávalo výraznějším, výrazně se líčily rty a tváře. Populární se staly nalepovací pihy krásy, takzvané mušky. S francouzskou revolucí popularita make-upu krátce ochladla, nicméně brzy se zase líčení opět rozmohlo. Ke konci 19. století se navíc začalo řešit složení líčidel – ještě v té době totiž byly populární tablety s arzénem, od kterých si ženy slibovaly bledou a bezproblémovou pleť. S rostoucí kontrolou však zkrášlující přípravky postupně přestávaly být životu nebezpečné.
 


Revoluce jménem Max Factor

 
Masové rozšíření kosmetiky přišlo ruku v ruce se zrodem filmového průmyslu. Zásluhy na zpopularizování make-upu se připisují hlavně muži jménem Maksymilian Faktorowicz, vizionáři, který z kraje 20. století houževnatě posouval hranice v oblasti líčení a kosmetiky. Pomohl tak stvořit nespočet hollywoodských hvězd, ale také odstartovat revoluci v líčení běžných žen. Jeho úsilí vyústilo v založení značky Max Factor.

Historie kosmetiky: olovo, rtuť i arzén


Bio současnost

 
V současnosti je dekorativní kosmetika zcela pevnou součástí každodenního života většiny žen a líčidla nepředstavují žádné akutní riziko pro zdraví. Samotné firmy, které líčidla masově produkují, složení kosmetiky pečlivě hlídají. Nicméně i tak se čas od času objeví případy produktů, které dostanou nálepku nevyhovující. V roce 2007 se ukázalo, že podle studie, která byla provedena v rámci americké Kampaně za bezpečnou kosmetiku, měla třetina z 33 zkoumaných rtěnek vyšší obsah olova. Jindy zase průzkumy odhalily přítomnost rtuti v některých řasenkách. Často se diskutuje o silikonech, parafínech, parabenech nebo ftalátech. Tlak spotřebitelů na výrobce je v tomto ohledu silný a stále více firem tak i u kosmetiky sází na magické slovo „bio“.
 


Zdravý make-up

 
Krycí krémy se navíc stále vyvíjejí a neplatí už ani to, co se o nich říkalo ještě před 20 lety, tedy že dusí pleť. „Určitě neplatí, že by dnešní make-upy byly pro pleť škodlivé. Jejich složení se hodně změnilo, často nyní obsahují nějaké pěsticí substance, které pleť ošetřují, a zpravidla také UV faktor, který chrání před sluncem. Také už dávno neplatí, že by make-up ucpával póry,“ říká vizážistka Jana Dufková. Make-up podle expertky chrání pleť i mechanicky, ulpívá na něm prach i škodliviny z ovzduší.

Historie kosmetiky: olovo, rtuť i arzén


Líčení na míru

 
Každá žena si může vybrat z velké nabídky třeba podle složení, barvy a konzistence. Pokud má někdo mastnější pleť, zvolí si přípravek s obsahem protizánětlivých a vysušujících složek. „Ženy se zralejší pletí budou volit spíše krycí make-up s hydratační složkou, mladším ženám s bezproblémovou pletí bude stačit třeba BB krém. Případné nedostatky lze zakrýt kamufláží, což je voděodolný korektor, líčení tak bude vypadat přirozeně,“ říká vizážistka. Ostatní parametry – vhodná barva a konzistence – jsou velmi individuální. „Důležité je barvu vyzkoušet uprostřed čela, konzistenci zase na hřbetu ruky. Ideální je, když make-up nezdůrazňuje rýhy a vrásky na kůži,“ říká vizážistka.

Zdroj foto: Fotolia

Připravil/a pro vás Šárka Jináčová ve spolupráci s expertem Jana Dufková

Zařazeno pod těmito klíčovými slovy

Související články

Nejsou zde žádné komentáře. Přihlaste se a napište první!

Expert z článku

Jana Dufková
Vizážistka
4
"Není nehezkých žen, ale upravené vypadají vždy lépe!"

Na infolince jsme vám k dispozici v pracovní dny 8:00 - 16:30

Vypočítej mi slevu
Získat za body
Zavřít