Otázka 1:

 

Proč nemám bílé zuby? Proč jsou žluté?

„Barvu zubů určuje dentin (zubovina), což je vrstva zubu nacházející se pod průhlednou vrstvou skloviny. Zabarvení zubů ale ovlivňuje i několik dalších faktorů. Jedním z nich je míra péče, kterou věnujete svému zubnímu zdraví. Nedokonalé čištění zubů a mezizubních prostor způsobuje hromadění plaku a posléze zubního kamene na povrchu zubů. Ty dále mohou nést pigmentace, které vznikají častou konzumací potravin a nápojů obsahujících barviva - například čaj, víno, některé ovoce a koření. Stejně působí kouření. Zažloutnutí zubů může být způsobeno také stářím zubů a jejich opotřebením (vrstva skloviny je tenčí a začíná prosvítat žlutý dentin), dále vlivem léků nebo odumřením zubu.“
 

Otázka 2:

 

Co je skutečný rozdíl mezi pastou za 40 Kč a 200 Kč? Vyplatí se investovat do té dražší?

„Rozdíl je v chemickém složení past. Doporučuje se používat jemné pasty s fluoridy, které nejsou moc pěnivé. Do pasty se vyplatí investovat, pokud pacienta trápí specifický problém, například zvýšená citlivost zubů. Pasty proti citlivosti zubů obsahují specifické látky, které citlivost zubů pomáhají snižovat, bývají tedy dražší než obyčejné zubní pasty.

Zubní pasty zaměřené na bělení zubů se také liší, především svým složením. Levnější bělicí pasty obsahují abrazivní částice, které pouze více obrušují povrch zubů. Nejedná se tedy o klasické chemické bělení v pravém slova smyslu, ale o mechanické čištění. Cenově dražší bělicí zubní pasty obsahují určité malé procento peroxidu vodíku (maximálně 0,1 %), který se ve větší koncentraci využívá během chemického bělení v ordinaci zubního lékaře. Bělicí zubní pasty se však nedoporučují používat každý den, je vhodné je střídat.“


 
 

Otázka 3:

 

Znám i jiné bělicí produkty kromě zubní pasty. Je to pouze marketing, nebo se to opravdu vyplatí vyzkoušet?

„Na trhu existuje několik produktů slibujících změnu barvy zubů. Co se týká speciálních bělicích ústních vod, ty obsahují látky, které mají pouze snižovat kumulaci plaku a barviv na povrchu zubu. Nejedná se tedy o bělení zubů. Dále jsou k dostání tzv. bělicí zubní kartáčky. Ty obsahují abrazivní látky, stejně jako některé bělicí zubní pasty (např. černé uhlí), jež napomáhají v odstraňování pigmentů z povrchu skloviny. Bělicí pera obsahují malé množství peroxidu vodíku, který se ve větší koncentraci používá k bělení zubů v ordinaci, a může tedy lehce ovlivnit barvu zubů tím, že se dostává do dentinu.“
 

Otázka 4:

 

Vídám články s tipy na „přírodní“ domácí bělení, měla bych jim důvěřovat?

„Pacienti často zmiňují domácí triky pro zesvětlení zubů. Používají například jedlou sodu, která je ale velmi hrubá a abrazivní. Při každodenním používáním může narušit povrch skloviny, sklovina začne být „průhledná“. Později přes oslabenou sklovinu může začít prosvítat dentin, jehož barva je nažloutlá. Problematická je také aplikace citronové šťávy na povrch zubů. Opět dochází k poškozování skloviny, a to k naleptávání kyselinami z citrusových plodů. Skloviny pak začne ubývat a hrozí riziko nevratného poškození zubní skloviny – eroze. S tím se pojí také zvýšená citlivost zubů, jelikož opět dochází k obnažování dentinu, kterým vedou nervová zakončení. Kokosový olej napomáhá k lesklému vzhledu a hladkému pocitu zubů, jejich barva se však nemění.“
 
 

Otázka 5:

 

Vyplatí se chodit na bělení zubů k zubaři? Kterou metodu případně zvolit?

„Bělení zubů je nezbytné konzultovat se zubním lékařem, který doporučí a vybere způsob bělení zubů odpovídající nejen stavu vašeho chrupu, ale i životnímu stylu. Bělení můžeme rozdělit na zevní bělení (bělení vitálních zubů) a vnitřní bělení (bělení odumřelých zubů, po ošetření zubní dřeně). Zevní bělení lze dále rozdělit na domácí, ordinační a kombinované. Ordinační bělení probíhá přímo v zubní ordinaci, kdy bělicí gel aplikuje zubní lékař či dentální hygienistka. Pro domácí bělení se zhotovují individuální nosiče, do kterých pacient nanáší bělicí gel a nechává po doporučenou dobu (přes den nebo v noci) působit v ústech. Nyní se často využívá kombinace obou metod. Používají se chemické látky, a to peroxid vodíku (6%) a karbamid peroxidu. Chemickým bělením se snažíme měnit barvu dentinu (zuboviny). Peroxid vodíku je oxidační činidlo, které prostupuje skrz sklovinu až do dentinu.

V dentinu štěpí velké organické molekuly nesoucí zabarvení na molekuly menší a výsledkem je pak zesvětlení zubu. Bělení se nedoporučuje, pokud se v ústech vyskytuje mnoho neošetřených zubních kazů, záněty dásní či pacient nedostatečně čistí. Bělení dále není vhodné pro těhotné ženy, kuřáky a děti.“

Víte, co je to bílá dieta?

Během doby bělení a pro zvýšení jeho účinnosti je třeba dodržovat tzv. bílou dietu. To znamená vyhýbat se barevným nápojům (káva, čaj) a potravinám, které mohou způsobit zabarvení zubu. Jedná se o některé druhy ovoce (borůvky, jahody) a zeleniny (mrkev, špenát, rajčata, řepa), barevné omáčky a některé koření (kari). Není vhodné konzumovat ani kyselé potraviny.