Možná si říkáte, že se to s tím nebezpečím počítačových her, sociálních sítí a vysedávání před obrazovkou trochu přehání. Myslíte? Bohužel, čísla vědeckých statistik hovoří jasně: 2/3 dětí tzv. „západního“ světa nekomunikují tváří v tvář, ale pouze virtuálně. V případě trávení více než 7 hodin denně hraním počítačových her, sociálními sítěmi či podobnou pasivní zábavou na obrazovce nebo displeji začne docházet na mozku dokonce k fyziologickým změnám.

Jak se to projevuje?

U takového jedince se snižuje IQ, zmenšuje se aktivní i pasivní slovní zásoba, tedy nedokáže se vyjadřovat ani nerozumí promluvě či textu druhých, snižuje se kapacita pro učení (nejen to školní, ale i orientace v různých životních situacích, např. vlastní bezpečnost). Také u něj narůstají úzkosti a deprese brzdí se proces dospívání. Pokud jde o děti, vědci pozorují narůstající procento mladých lidí, kteří nedospěli, nedokážou čelit problémům běžného života a řešit je.

Není to jen černé

Ale abychom nebyli nespravedliví – technologie samotné za nic nemohou, jde o způsob, jakým jsou používány. Edukativní a interaktivní obsah přenášený těmito technologiemi je žádoucí. Bohužel, bylo prokázáno, že pokud dáte běžnému člověku (bez ohledu na to, jestli je to dítě, nebo dospělý) do ruky libovolnou „obrazovku“, víc než 50 % z nich si místo naučného programu vybere akční počítačovou hru, případně sociální síť. Oblíbené jsou též pasivní aktivity jako např. seriály nebo reality show. A na tom všem se při nedostatku aktivní zábavy a náplně volného času může i u dětí vybudovat závislost podobná závislosti na tvrdých drogách.

Rodiče, je to na vás!

Odborníci mluví jasně: v tomto směru mají největší moc v rukou sami rodiče – z pozice své role mají aktivně vést děti k různorodé náplni volného času, která bude děti rozvíjet po fyzické i duševní stránce. Americká pediatrická akademie vydala doporučení, že by děti do 2 let neměly mít přístup k žádné obrazovce. Později maximálně 2 hodiny denně (tedy dohromady na TV, tabletu i mobilním zařízení), ale vždy pod kontrolou dospělého. Přednost by měl dostávat obsah naučný a obsah interaktivní.

Co pro to můžete udělat:

• jít svým dětem příkladem – když jste s nimi, věnujte pozornost jim a odpojte se od sociálních sítí,
• při jídle se věnovat jídlu – je to i jedna z technik, jak si udržet štíhlou linii a zamezit obezitě,
• zajímat se o to, co děti na internetu a v televizi sledují, případně to vhodně korigovat,
• dohlédnout na dostatečný spánkový režim svých dětí,
• zapojit děti do péče o společný domov – už předškolní dítě může pomáhat s lehčími domácími pracemi, které slouží všem, a uklízet si ve svém pokojíčků,
• zajistit, aby děti měly dostatek pohybové aktivity, naučit ho trávit volný čas tvůrčím způsobem a doplňováním nové energie.

Přizvěte aplikace na pomoc

U starších dětí, které mají již vlastní mobily, a je tak těžší je uhlídat, je možné používat aplikace, které jim přístup k internetu či hrám omezí. Existuje aplikace, například Family Link, kterou spravuje rodič na svém telefonu až do 16 let věku dítěte. Právě rodič tak vidí, co dítě stahuje nebo které aplikace jsou na telefonu omezeny (např. Youtube, sociální sítě apod.). Některé chytré telefony už také mají v nastavení tzv. Hlídacího psa, který omezuje počet stažených dat nebo čas strávený na internetu, například vypnutím wifi. Dále je možné stáhnout aplikace, které doslova po určité době telefon nechají zprovozněný jen na telefonování na několik málo vybraných čísel (např. rodiče a nejbližší).

Dřina, nebo zábava?

Bojíte se, že to nezvládnete? Nemáte žádné nápady, jak s dětmi trávit společný čas? Aby ten začátek nebyl tak těžký, tady máte pár tipů, co společně s dětmi dělat.

1. Naučte děti hry svého mládí

Dnešní děti, zvlášť ty městské (ale nejen ty), už nemají tolik šancí si chodit každodenně hrát ven s jinými dětmi. Vzpomeňte si, jaké hry jste měli rádi vy, a naučte je to. Znáte ještě pravidla „Honzo, vstávej!“ či hororové hry „Krvavé koleno“? Nebo starším ukažte skákání přes gumu (které se zase vrací), moderní frisbee či vybíjenou.

2. Společně poznávejte

Máte rádi historii? Výborně! Zapojte do svého zájmu i děti. Zkuste spolu pátrat po historii místa, kde žijete. Narodily se jinde nebo vy pocházíte odjinud? Skvělé! Udělejte si výlet do toho místa a také ho prozkoumejte. Pokud jsou děti ještě školou nepovinné, vyprávějte jim historii jako příběhy. Školáci si mohou vést „Výletník“, zápisník, kam si budou každý výlet stručně zaznamenávat a pak do něj dolepovat zajímavosti a suvenýry (vstupenky, pohlednice, vytištěné fotky). Postupně pak můžete rozšířit svoje výlety i o místa, odkud pocházeli vaši příbuzní.

3. Sportujete? Zapojte je!

Chodíte cvičit jógu, holdujete horolezectví nebo brázdíte cesty na kolech? A proč by to nemohly s vámi dělat i vaše děti? Než je vezmete do organizované skupiny, nejprve je naučte základy. Vždycky existuje způsob, jak si zasportovat s dětmi, aniž byste je museli odkládat do dětského koutku, k chůvě nebo k babičce. A spousta společných zážitků a rodinná pospolitost jsou velkým bonusem navíc!

4. Vytvořte si sezonní rituály

Kromě oslav narozenin si vytvořte i další rodinné rituály, související se střídáním ročních období, a zapojte do jejich přípravy i děti.

• Na podzim si udělejte výzdobu z listí a podzimních plodů, vyrobte si draka a uspořádejte dračí závody i s kamarády vašich dětí. Připravte se na Halloween, udělejte pořádnou strašidelnou party včetně vyrábění masek a hezky se společně bojte. Advent provoňte společným pečením cukroví, vymýšlením dárků (třeba i formou kresleného nebo psaného dopisu Ježíškovi), tvořením vánoční výzdoby a výrobou rodinného vánočního přání nebo PF.
• V zimě, budou-li vhodné sněhové podmínky, naučte děti stavět sněhuláka nebo iglú a uspořádejte pořádnou sněhovou bitvu (skvělá příležitost naučit je v praxi a hravě bezpečnosti při takových akčních zábavách). O masopustu si udělejte masky a přidejte se do masopustního reje.
• Na jaře je naučte plést pomlázku a zdobit kraslice. Upečte společně mazanec nebo naučte děti dělat vajíčkový salát.
• A v létě je vezměte aspoň na týden pod stan, naučte je vyřezat lodičku z kůry, orientovat se podle kompasu, poznávat v noci souhvězdí.

5. Ach, to čtení!

 Co všechno může rodič udělat:

• číst svým dětem před spaním – preferujte dětské knihy. Pro hodně malé děti (2-5 let) krátké příběhy do délky 10 minut, později delší uzavřené příběhy do délky cca 20 minut. Pokud budou mít zájem o čtení před spaní školní děti (a budete se divit, ale často si čtení před spaním užívají nejen děti, ale i dospělí), volte příběh na pokračování;
• zacházejte s knihami s úctou – hezká a systematická knihovna, opatrné a ohleduplné zacházení s knížkou (umýt si ruce, než vezmete knihu do ruky, nedávat knihu blízko potravin a nápojů, neohýbat rohy a nepsat do knih atd.) – to vše děti podvědomě vnímají a podle toho zaujímají ke knihám postoj. Naopak neurvalé zacházení vyvolává v dětech pocit, že na knihách nezáleží, že nejsou důležité – a číst pak jednoduše nebudou.