1. Co děláme špatně, pokud nás začne honit mlsná?

Pocity, že nás „honí mlsná“ nejčastěji plynou z nějakého nedostatku v jídelníčku. Může to být celkový nedostatek energie, ale také třeba čistě nedostatek bílkovin v jídelníčku, nedostatek komplexních sacharidů a vlákniny anebo nedostatek tekutin.
 
Náš tip:
Mějte  při sobě vždy láhev s vodou. Třeba  Rajec Pramenitá voda nesycená 1,5 l (koupit v e-shopu), za den byste měli vypít alespoň 2 litry. Kromě toho doplňte vlákninu, ideálně v podobě ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků. Případně si můžete vypomoct vlákninou Topnatur 100% originální psyllium indická vláknina (koupit v e-shopu), kterou můžete přimíchat třeba do kaše nebo do jogurtu.

2. Většinou nás honí mlsná po obědě?

To většina lidí touží po nějakém dezertu, něčem sladkém, čokoládě, sušence. Co s tím? To může být nejčastěji dáno právě tím, že jsme od rána něco zanedbali – dali jsme si plnohodnotnou snídani? Nechyběla u snídaně porce bílkovin a komplexních sacharidů? Nebyla pauza mezi snídaní a obědem moc velká a nechtělo to, dát si svačinu? Chutě mohou být dané i tím, že samotný oběd byl nevyvážený – opět s nedostatkem komplexních sacharidů, tedy vynechání přílohy, nebo její nedostatečná porce nebo volba příloh nechtělo y s nízkým obsahem vlákniny. Nejčastěji nás tedy může „honit mlsná“ třeba po zeleninovém salátu s masem, ke kterému si nedáme pečivo, nebo třeba po bílé rýži s plátkem masa, kde nám chybí vláknina alespoň v podobě zeleniny.

Tip:
K salátu si klidně můžete dát Wasa Original Knäckebrot z žitné mouky (koupit v e-shopu), pár plátků můžete mít vždy v šuplíku v práci, a snadno si ho pak můžete dát jako zdravou přílohu.

3. Druhý tip mlsání pak asi přichází večer, když se díváme na televizi?

Opět může jít o nějaký nedostatek v jídelníčku předtím. Největší večerní chutě honí ty, kteří mají dlouhou pauzu mezi obědem a večeří a chybí jim svačina. Doma se pak třeba snaží o zdravější večeři, ale jednoduše jim nestačí a musí se později „dojíst“. Větší večerní chutě mohou přijít i v den s větší fyzickou aktivitou anebo když se u večeře odbýváme. Mlsání u televize ale může být samozřejmě i určitý zvyk. V takovém případě bych se snažila vyhnout mlsání zdrojů tuku, jako jsou chipsy, ale také oříšky a sýry.
 
Tip redakce:
Vhodnější bude třeba nakrájená zelenina s tvarohovým dipem nebo kořeněná pečená cizrna v troubě místo oříšků.

4. Jak odolat chutím?

Důležité je projít si v hlavě svůj jídelníček za celý den, možná i den předchozí, a pokusit se přijít na to, kde se stále chyba.
 
Jedl/a jsem málo?
Vynechal/a jsem nějaký pokrm?
Nebyla přítomná větší fyzická aktivita?
Nejlepším řešením je totiž snažit se takovým situacím předcházet. Ale když už přijde, většinou neošálíme chuť na čokoládu pomerančem. Je důležité se snažit chutím úplně nepodlehnout a mlsání doplnit něčím, co nás zasytí, pokud se jedná například o svačinu.
Pokud se nám chutě zkorigovat nepovede, důležité je se za to netrestat například vynecháním večeře, protože pak máme skvělé předpoklady pro to, že chutě přijdou znovu.

5. Jak chuti na sladké předcházet? Jaké změny udělat v jídelníčku, v návycích?

Jíst pravidelně, snažit se mít u každého hlavního jídla méně tučný zdroj bílkovin (libové maso, ryby, méně tučné mléčné výrobky, vejce, luštěniny, tofu…), sacharidovou přílohu bohatou na vlákninu (celozrnné varianty rýže, těstoviny, kuskusu, bulgur, žitné a celozrnné pečivo…), nepřehánět to s porcí tuku, ale ani se nesnažit jíst zcela bez tuku.

U slaných jídel by neměla chybět zelenina. Myslet bychom měli také na to, že bílkoviny jsou nejvíce sytivé, a tak pokud máme pocit, že nás honí mlsná nejvíce večer, přičemž nejčastěji svačíme odpoledne samotné jablko nebo kus buchty, pomoci může doplnění třeba jogurtem či skyrem.

7. Za jak dlouho se třeba zbaví člověk závislosti na sladkém?

Neřekla bych, že na sladkém vzniká závislost, možná jen určitá forma psychického návyku u některých osob. Nicméně cukr není droga a závislost jako taková na něm nevzniká. Samotná konzumace potravin s množstvím jednoduchého cukru nám ale může rozkolísat hladinu krevního cukru a právě samotné výkyvy glykémie vedou k další chuti na sladké. Klíčem tedy je, snažit se nastavit jídelníček způsobem, kdy tyto výkyvy nebudou tak časté a výrazné. Srovnat se to může opravdu rychle. Ale máme tady také chuťové preference a někdo bude mít jednoduše sladké vždycky radši než někdo jiný.